Přijde matikář - tvůrce maturitních úloh do restaurace. Nají se, vypije si, a zavolá si číšníka, že bude platit. Číšník mu předloží účet. Matikář ho přepočítá a rozčílí se: „Je to chybně!”
Číšník se orosí, účet přepočítá, ale na chybu nemůže přijít. Počítá znovu a znovu, ale pořád mu to vychází stejně. Matikář už je nervózní a nechá si zavolat vedoucího restaurace. Ten účet přepočítá a na chybu také nepřijde. Protože ale v této restauraci platí „host má vždycky pravdu”, vedoucí se omluví a nechá matikáři večeři zadarmo - na účet podniku.
Když matikář odchází, vedoucí se přece jen osmělí a zeptá se: „Promiňte, mohl byste mi říci, kde byla ta chyba?”
„Chyběly tam jednotky!” odpoví matikář.
Další vtipy z kategorie
„Na co chodit do školy?” zlobí se Pepíček. „Svačinu si můžu sníst i doma!”
-
+


25. 12. 2011
Diplomaté je diploidní forma jihoamerického čaje maté.
-
+


25. 12. 2011
Burák, to je takový překladatelský oříšek.
-
+


25. 12. 2011
„Nemohla byste mi dát místo čtyřky pětku?” prosí učitelku Pája.
„Ty si ze mě děláš legraci, ne?” zamračí se učitelka.
„To bych si nikdy nedovolil... Pochopte, pětka se lépe přepisuje na trojku.”
-
+


25. 12. 2011
Nepíše si, co říkám. Píše jen to, co potřebuje.
-
+


25. 12. 2011
Jediný druh hada, který má nohy, je had plastickyoperovaný.
-
+


25. 12. 2011
Byl nejrychlejší ze všech, protože opisoval.
-
+


25. 12. 2011
Říká paní učitelka Pepíčkovi: „Dojdi mi, prosím tě, pro mapu do kabinetu.”
„Dobře, díky, nashledanou!”
-
+


25. 12. 2011
Zametá drobky vycpaným mývalem a poškozuje tak školní pomůcky.
-
+


25. 12. 2011
Učitel v páté třídě zdůrazňuje význam široké slovní zásoby: „Použijte jedno slovo desetkrát za sebou a zůstane vám na celý život.”
Z konce třídy se ozve tichý chlapecký hlásek: „Alena, Alena, Alena, Alena, Alena, Alena, Alena, Alena, Alena, Alena!”
-
+


25. 12. 2011